Město Choceň

Město Choceň s 9 000 obyvateli leží v údolí podél břehů Tiché Orlice v podhůří Orlických hor. Říční údolí zde udivuje svou rozmanitostí, rozsáhlými nivními loukami v okolí, strmými opukovými skalami nad řekou či lesnatými kopci tyčícími se nad městem.

Choceň se svým nejbližším okolím byla osídlena už v době bronzové. Důkazem osídlení jsou četné archeologické lokality, zbytky tvrzišť a hrádků v okolí. První zmínka o Chocni pochází z roku 1227. V závěti Kojaty, syna Hrabiše, komorníka českého knížete je odevzdáván zdejší kraj novým držitelům, bratrům Sezimovi a Milotovi, zvaný Hocen. Z tohoto zápisu odvozujeme pojmenování města. V roce 1292 patřila Choceň jako trhové městečko králi Václavu II. Neznámým způsobem ji počátkem 14. století získal Mikuláš z Potštejna z rodu Půticů a založil tu hrad, později rozbořený vojskem kralevice Karla, pozdějšího krále Karla IV. Mikuláš z Potštejna loupežemi sužoval celé okolí. V boji o Potštejn s Karlem pak roku 1339 zahynul a Choceň tak připadla králi.

V následujících letech se zde vystřídala řada různých majitelů a město procházelo obdobími rozkvětu i úpadku v důsledku několika požárů i pobělohorských represí. Rozmach nastává např. za Zikmunda ze Šelmberka, který zde nechává v roce 1562 stavět zámek s rozsáhlým dvorem a také s příchodem Kinských na počátku 18. století. V následujících letech vzniká komplex architektonicky velmi cenných barokních staveb: fary, nového kostela sv. Františka Serafínského, budovy špitálu a zvonice. V letech 1829 je přestavěn zámek do dnešní klasicistní podoby a v letech 1849-50 kněžnou Vilemínou Kinskou přistavěna i pseudogotická kaple Nanebevzetí Panny Marie.

V polovině 19. století nastává významný hospodářský rozvoj důsledkem výstavby železničních tratí Praha – Olomouc (1845),Choceň – Broumov (1875) a Choceň – Litomyšl (1881). Tímto se stala Choceň důležitou železniční křižovatkou.

Na počátku 20. století měla Choceň téměř 5 500 obyvatel a řadu průmyslových podniků, např. přádelnu, tkalcovnu, výrobnu uzenářských nástrojů, továrnu na hasičské stříkačky, likéry a výrobu umělých květin. Po 2. světové válce se zde opět rozvinul textilní a také strojírenský průmysl, zejména výroba letadel a chladírenských vozů.

Choceň má rozsáhlé možnosti sportovního vyžití. K dispozici jsou velmi dobře vybavená sportoviště: stadion baseballu a softballu, krytý zimní stadion, koupaliště, volejbalový areál (hala, antukové kurty), tenisový areál (nafukovací hala, antukové kurty), víceúčelová hala s horolezeckou stěnou, fotbalový areál s travnatým hřištěm a hřištěm s umělým povrchem, atletická dráha s umělým povrchem a kurty na nohejbal.

Díky své poloze a dobré dopravní dostupnosti může Choceň sloužit jako východisko pro pěší i cykloturistické výlety do Orlických hor a Českomoravské vrchoviny. Stejně tak je vhodnou zastávkou při vodáckém putování po Tiché Orlici. Mezi turisticky atraktivní místa v okolí patří údolí Tiché Orlice s přírodním parkem Peliny, Bošínská obora se staletou doubravou, lipové aleje na Chlum a k poutnímu kostelu na Hemžích nebo nejvyšší šikmý most v ČR, který překlenuje skalní zářez po probouraném tunelu železniční trati.